Oznamovatel:
David Stejskal
Autorizovaná os. MMR
v oblasti pohřebnictví
Nebřenice 10
251 01 Popovičky
Korespondenční adresa:
K Solné stezce 72
251 01 Říčany
Adresát:
Město Modřice se sídlem Městského úřadu
náměstí Svobody 93
664 42 Modřice
komise pro projednávání přestupků
Tímto Vám oznamuji, že obchodní společnost Live Nation Czech Republic s. r. o. se sídlem Praha 4, Kloboukova 1239/69 IČ 27174174, zastoupená Robertem Porkertem (dále jen vystavovatel) organizuje, pořádá a propaguje probíhající komerční výstavu mrtvých lidských těl v obchodním a zábavním centru Olympia v Brně od 2. června 2009 do 10. září 2009 Vystavovatel nabízí za úplatu na adrese Olympia Brno, U dálnice 777 v Brně "anatomickou výstavu opravdových lidských těl" pod názvem "Bodies revelead fascinating+real", na níž mrtvá lidská těla a orgány pocházejí z Čínské lidové republiky.
V České republice dnes existují tři základní právní režimy, do kterých se tělo může dostat po smrti jedince, kterému přináleželo:
Jiné způsoby nakládání nejsou dle platného právního řádu ČR možné. V případě výše uvedené výstavy v úvahu přicházejí pouze poslední dva.
§ 4 odst. 1 písmene h) POH uvádí, že s: "lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky musí být zacházeno důstojně a tak, aby nedošlo k ohrožení veřejného zdraví nebo veřejného pořádku; z těchto důvodů je zakázáno.. h) zacházet s lidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky způsobem dotýkajícím se důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění pozůstalých a veřejnosti."
Lidským pozůstatkem je přitom (dle § 2 písm. a) POH): "mrtvé lidské tělo nebo jeho části do pohřbení, pokud není za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem použito pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům a zpopelněno ve spalovně zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu."
Dle § 26 odst. 1 písm. j) POH se přestupku dopustí ten, kdo ".. j) zachází s lidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky způsobem dotýkajícím se důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění pozůstalých a veřejnosti." Za takové porušení lze uložit pokutu až do výše 50 000, - Kč.
V řízení ve věcech přestupků, o podmínkách odpovědnosti za přestupky, jakož i o příslušnosti k projednávání platí obecné předpisy (srov. § 26 odst. 3 POH) - tedy zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: "ZP"). Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin (§ 2 ZP). K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění (§ 3 ZP). Za porušení povinnosti uložené právnické osobě odpovídá ten, kdo za právnickou osobu jednal nebo měl jednat, a jde-li o jednání na příkaz, ten, kdo dal k jednání příkaz (§ 6 ZP).
Vzhledem k tomu, že mrtvé lidské tělo není za podmínek1 stanovených zvláštním právním předpisem použito pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům a zpopelněno ve spalovně zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu, je proto zjevné, že veřejným a úplatným předváděním lidských pozůstatků je dotčen respekt, důstojnost a pieta zemřelých, ať už měly předtím jakoukoli státní příslušnost, čínskou nebo českou. Toto výše popsané jednání vystavovatele je pak v naprostém rozporu s výše citovaným ustanovením § 4 odst. 1 písmene h) POH se všemi právními následky popsanými výše (§ 26 POH). 2
Konečně je nutné zmínit i podezření, že vystavovatel mohl mrtvá lidská těla přepravovat přes hranice na území ČR v rozporu s Mezinárodním Ujednáním o přepravě mrtvol3 a v rozporu s ustanovením § 9 odst. 3, případně 4 POH.
Jen pro dokreslení, že jde o reálná lidská těla a nikoli exponáty, uvádí samotný vystavovatel v katalogu výstavy a na internetu (zdroj: http://www.bodiesbrno.cz/ z 15. 6. 2009) - "fascinující výstava, zároveň umělecká i vzdělávací"; "výstava pečlivě vypreparovaných a inovativními procesy konzervovaných reálných těl a jednotlivých orgánů"; "teď má tuto možnost i široká veřejnost. "
Za situace, kdy by bylo zjištěno, že přes výše uvedené nejde o režim zákona o pohřebnictví, spadala by tato mrtvá lidská těla do režimu zákona o péči o zdraví lidu.
Jak již bylo zmíněno, dle § 26 odst. 5 ZL použít tělo zemřelého lze jen pro lékařské potřeby a to pouze pokud s tím zemřelý za svého života vyslovil prokazatelný písemný souhlas. Součástí souhlasu je vymezení účelu použití těla. Pokud zdravotnické zařízení vyslovení souhlasu nezjistí, nelze pro lékařské potřeby tělo zemřelého použít. Komerční výstava není případ lékařské potřeby, a rovněž by bylo poměrně překvapivé, kdyby vystavovatel měl příslušné souhlasy. Je rovněž otázkou (kterou by měl prokázat vystavovatel), zda se nejedná o zemřelé ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo trestu odnětí svobody, jejichž těla dle ustanovení § 26 odst. 5 písm. c) ZL nelze pro lékařské potřeby použít.
U této výstavy si je nutné uvědomit, že dle ustanovení § 26 odst. 9 ZL použití těla zemřelého nemůže být zdrojem finančního prospěchu nebo jiných výhod pro zemřelého za jeho života nebo fyzických nebo právnických osob po jeho úmrtí; rovněž nemůže být zdrojem finančního prospěchu nebo jiných výhod pro zdravotnické zařízení.
Dle § 26 odst. 13 písm. b) Ministerstvo zdravotnictví může stanovit vyhláškou podrobnosti o použití částí těla zemřelého pro lékařské potřeby. Tou je vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen MZ).
Dle § 3 odst. 5 MZ na těle mrtvého je možno provádět pouze pitvu, žádné jiné výkony, než pitva nebo odnětí tkání a orgánů, se na těle mrtvého nesmějí provádět; pouze ve zvlášť odůvodněných případech, jsou-li pro to vytvořeny vhodné podmínky, může vedoucí zdravotnického zařízení umožnit balzamování mrtvého těla (srov. § 7 odst. 1 MZ). Vystavovatel není zdravotnickým zařízením4, měl by proto takový souhlas doložit. Odnímání tkání a orgánů z těl mrtvých je možný pouze za účelem speciálních diagnostických vyšetřeních a pro léčebné a vědeckovýzkumné účely (tzn. ne pro výstavu pro širokou veřejnost; srov. § 8 MZ).
Velmi důležité je ustanovení § 12 odst. 1 MZ, které jasně říká, že před pohřbem nebo před určením těla mrtvého k vědeckým nebo výukovým účelům musí být prokázáno, že byla provedena prohlídka, případně též pitva mrtvého. Splnění této podmínky by vystavovatel měl také doložit.
Výstava vyčerpává umělecké hnutí a předstírá, že se v něm orientuje, když nahrazuje obraz věci věcí samotnou. Thanatopraxe je metoda, nikoliv tvůrčí akt, plastinace je výrobní proces, nikoli umění. Výstava není ani vědecky legitimní, protože mrtvá lidská těla a jejich části jsou svévolně obarvená a zbavená posmrtných změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem. Existující rozdíl mezi preparací mrtvých lidských těl k výukovým účelům a touto výstavou je podobný jako mezi vědeckým studiem postižených lidí a jejich předváděním na poutích.
Jak je mi známo, i Česká anatomická společnost vydala negativní stanovisko k výstavě s odůvodněním, že provádění pitvy zemřelých je vázáno na objasnění zdravotnických hledisek úmrtí a násilných trestných činů a dále na účely výzkumu a pro potřeby výuky na lékařských fakultách. 5 Ve svém prohlášení se čeští anatomové vážně obávají, že poutače a billboardy lákající k návštěvě výstavy vážně ohrozí zájem občanů o darování svého těla na účely řádného výzkumu a pro potřeby skutečné výuky budoucích anatomů.
Ve Francii, kde rovněž měli stejnou výstavu, dospěli k závěru, že taková výstava je protiprávní - pařížský soud 1. stupně dne 21. dubna 2009 pokračování obdobné výstavy "Our body, ŕ corps ouvert" ve Francii zakázal; soudní rozhodnutí potvrdil Cour d´appel de Paris. 6 Hanobení lidských ostatků má své specifické rysy, jímž se odlišuje od většiny jiných společensky nebezpečných jednání, kde bývá okamžitě jasné, kdo je pachatelem a kdo poškozeným. Hanobení mrtvých lidských těl však proto nelze řadit mezi trestné činy bez oběti. Zásada pietní ochrany neslouží mrtvým - těm je skutečně jedno, jak s jejich těly po smrti zacházíme - ale živým, kteří jsou subjektem tohoto práva.
Shora uvedené skutečnosti odůvodňující podezření ze spáchání přestupku Vám tímto
dle § 67 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb. K zahájení řízení o přestupku dle ustanovení § § 26 odst. 1 písm. j) zákona č. 256/2001 Sb., jehož se dopustil buď p. Robert Porkert, případně jednatel obchodní společnosti Live Nation Czech Republic s. r. o. 7, nebo jiný v současné době mi neznámý pachatel.
Současně žádám, aby správní úřad po zdokladování předmětného jednání postoupil věcně a místně příslušnému správnímu úřadu případné podezření ze spáchání správního deliktu na úseku péče o zdraví lidu, případně živnostenského podnikání.
Zároveň ve smyslu § 67 odst. 4 žádám v zákonné lhůtě jednoho měsíce o oznámení o učiněných opatřeních a o seznámení s výsledky šetření na korespondenční adresu K Solné stezce 72,251 01 Říčany.
V Říčanech dne 17. 7. 2009
David Stejskal autorizovaná osoba Ministerstva pro místní rozvoj v oblasti pohřebnictví - viz příloha č. 5.
Kopie oznámení byly současně na vědomí odeslány: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj, Kancelář veřejného ochránce práv, Ministr vlády ČR pro lidská práva.
1
Podmínky jsou stanoveny v § 26 ZL, zejména v odst. 5, kde se jasně uvádí, že použít tělo zemřelého lze jen pro lékařské potřeby (a krom dalších podmínek pouze s prokazatelným písemným souhlasem zemřelého), což není tento případ vystavovatele, který nevystavuje pro lékařské účely, ale k seznámení široké veřejnosti a k vlastnímu obohacení. Z toho mimo jiné plyne, že v této věci jde o lidské pozůstatky jak jsou definovány v POH, nikoli pouze o mrtvé lidské tělo dle ZL, a tím jde o režim v rámci zákona o pohřebnictví (POH), nikoli o režim v rámci zákona o péči o zdraví lidu (ZL).2
Ústavní soud ČR potvrdil, že na mrtvá lidská těla se vztahuje pietní ochrana, která je součástí práva na rodinný život - Nález Ústavního soudu ze dne 7. ledna 2009, sp. zn. I. ÚS 2477/08, http://www.usoud.cz/scripts/detail. php? id=620 (7. ledna 2009).3
Publikováno ve Sbírce zákonů č. 44/1938 Sb. Blíže srov. KOTRLÝ Tomáš: Mezinárodní přeprava zemřelých, in: Zdravotnictví a právo 6 (2009),12-15.4
vystavovatel není ani akreditovanou vzdělávací společností nebo muzeem; vlastně nemá k vystavování mrtvých lidských těl žádné (živnostenské) oprávnění;5
Srov. http://cas. lf1. cuni.cz/stanoviskoCAS.html (27. 5. 2009).6
Ordonnance de référé rendue le 21 avril 2009, N´RG: 09/53100, BF/N:1 (Soud 1. stupně v Paříži, Rozhodnutí o předběžném opatření v urychleném soudním řízení vydané dne 21. dubna 2009) - viz příloha č. 4. Srov. KOTRLÝ, Tomáš: Mrtvé lidské tělo jako oběť komerčního zájmu, in: Zdravotnictví a právo 7 (2009), s. 12-16.7
kterým je dle obchodního rejstříku pan Alan Ridgeway, nar. 17. 12. 1966, Surrey KT11 2EN, Cobham, Treetops, Beech Close, Spojené království Velké Británie a Severního Irska - viz příloha č. 1.