Jedním z předních českých odborníků na oblast pohřebnictví je vedoucí příslušného oddělení Ministerstva pro místní rozvoj ČR Tomáš Kotrlý. Mluvili jsme s ním o aktuálních otázkách tohoto oboru
Nový zákon o pohřebnictví platí již více než rok. Když vznikal, vedly se o něm poměrně ostré diskuse. Jaké máte zkušenosti z jeho uplatňování?
Řekl bych - velmi dobré. Naše ministerstvo novelu připravovalo ve spolupráci se Sdružením pohřebnictví a Asociací pohřebních služeb. Již občanský zákoník s účinností od roku 2014 nově stanovil, že mrtvé lidské tělo se nikdy nestane věcí v právním slova smyslu. Pokud kdokoli naruší důstojnost zemřelého nebo mravní cítění veřejnosti hrubým způsobem, nejen že se dopouští přestupku podle zákona, ale může se v občanskoprávní rovině dostat před soud a pozůstalým se na základě soudního rozhodnutí musí veřejně omluvit, případně dojde k finanční satisfakci.
Můžete uvést konkrétní příklad pozitiv?
Mohu uvést například fakt zvýšeného zájmu škol o autorizaci v oblasti odborné přípravy podnikatelů v pohřebnictví, kterou ministerstvo školám nabízí. Pro provozování příslušné koncesované živnosti je nyní nutné získat nejprve dva diplomy o úspěšném absolvování státních zkoušek, které pak zájemce předloží živnostenskému úřadu. Ověřují se nejen teoretické znalosti, ale i praktické dovednosti.
Novelou byl zaveden státní dozor nad pohřebnictvím. Co je náplní jeho činnosti?
Cílem novely zákona o pohřebnictví bylo skutečně posílit roli státního dozoru v pohřebnictví. Jde o řadu orgánů veřejné moci. Spolu s ministerstvem jsou to živnostenské úřady, krajské hygienické stanice, krajské úřady a samotné obce. Myslím, že za poslední rok odvedly nejvíce práce v této oblasti krajské hygienické stanice, které u každé pohřební služby posuzovaly návrh provozního řádu. Od 1. září 2018 musí mít každý provozovatel v pohřebnictví takový řád zveřejněný na viditelném místě, nejlépe na internetové stránce dané společnosti. Výčet dalších kontrolovaných oblastí by byl velmi rozsáhlý, ale konkrétně u našeho ministerstva lze uvést zejména dozor nad vydáváním mrtvých lidských těl pozůstalým. Je třeba respektovat důstojnost mrtvého lidského těla. Při jakémkoli rozhodování ve věci nakládání s mrtvým lidským tělem je nutno vycházet vždy z hlediska přání zemřelého vysloveného za jeho života. Tento princip je naprosto stěžejní.
A pokud jde o převoz mrtvých těl, který býval dříve častým terčem kritiky?
Naše ministerstvo soustavně kontroluje nejen zákonné podmínky důstojného převozu lidských pozůstatků, ale také veřejné výstavy mrtvých lidských těl, řádné uchovávání těl před pohřbením i samotné pohřbívání. Dále dohlíží na činnost pohřebních služeb, zda nesjednávají pohřbení v areálu nemocnic, jak se chovají k pozůstalým, nebo zda bezplatně nabízejí místnost pro úpravu těla zemřelého. Kromě toho je v kompetenci ministerstva i dozor nad provozovateli krematorií, který se dotýká zejména řádného přiřazení zpopelněných ostatků k zemřelému nebo ukládání popela do úřední urny. Tento základní výčet lze ještě doplnit o dozor nad krajskými úřady, zejména jak vykonávají přenesenou působnost státu v pohřbívací povinnosti obcí.
Kolik porušení zákona úřady zjistili v poslední době?
Česká obchodní inspekce v minulém roce v průběhu posledních tří měsíců zkontrolovala 115 provozoven pohřebních služeb a téměř u poloviny zjistila porušení zákona o ochraně spotřebitele. Nejčastěji šlo o neinformování spotřebitele o ceně poskytovaných služeb a nevystavení písemného potvrzení o převzetí objednávky.
Nemáte problémy s hledáním kvalifikovaných zaměstnanců, když se teď říká, že pracovní síly jednoduše chybí?
Kvalifikovaných zájemců o práci v této oblasti skutečně není mnoho, ale kromě otázky odborné přípravy je obecným problémem vytěsňování posledních věcí člověka ze života. Stává se nám, že zaměstnanec opouští služební místo ještě ve zkušební době. Musíme zatraktivnit pohřebnictví jako služby, jak po stránce obsahové, tak finanční, aby schopní lidé neodcházeli za lepším jinam.