Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu umožnilo návrhem na změnu zákona o regulaci reklamy provozovatelům pohřebních služeb realizovat reklamu vlastní činnosti v širším rozsahu, včetně uvádění cen za pohřební a kremační služby. Na druhé straně zákonodárci zakázali šířit reklamu na komerční činnosti v pohřebnictví v areálech nemocnic a zařízení sociálních služeb, počítaje v to i jejich oplocení.
V příloze si můžete přečíst článek Tomáše Kotrlého z odboru regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj s názvem "K šíření reklamy pohřebních a kremačních služeb" o hlavních tématech novely zákona o regulaci reklamy a zákona o pohřebnictví, která vyšla dne 17. srpna 2015 ve Sbírce zákonů pod číslem 202/2015. Tento právní názor Ministerstva pro místní rozvoj byl publikován v říjnovém vydání časopisu Moderní obec (10/2015) na straně 56 a 57.
Předchozí právní úprava regulace reklamy na činnosti v pohřebnictví byla velmi restriktivní a taxativně stanovila omezené množství informací, které v ní mohly být uvedeny: název subjektu, předmět činnosti v pohřebnictví, adresa, kontakt, provozní doba a logo. V souladu s usneseními vlády č. 462/2012 a č. 912/2014 byl dne 17. srpna 2015 uveřejněn ve Sbírce zákonů po třech letech příprav zákon č. 202/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o reklamě") a zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pohřebnictví").
Předkladatelé této části novely, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj, ve své důvodové zprávě deklarují, že zúžení regulace reklamy na pouhé podmínky pro způsob jejího šíření, a to beze změny orgánů dozoru a způsobu jeho výkonu, umožní snížení nákladů státu spojených s jejím dodržováním. Podnikatelé mohou reklamu činností v pohřebnictví nyní realizovat v širším rozsahu, než jim bylo doposud umožněno, a vypravitelé pohřbu mají možnost dozvědět se jeho cenu, aniž by kvůli nahlédnutí do ceníku museli osobně navštívit provozovnu pohřební služby, krematoria nebo balzamovače.
Pohřebnictví je specifickým druhem podnikatelské činnosti. Reklamu v této oblasti je třeba regulovat s přihlédnutím ke specifikům této soukromé služby a zároveň ji pro zachování etických zásad a piety přiměřeně omezovat. Na druhé straně je však třeba respektovat, že jde o odvětví podnikání, a podnikatelé by proto měli mít možnost prostřednictvím reklamy oslovovat potenciální zákazníky. Otázkou, zda není regulace reklamy omezováním práva podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost garantovaným čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, se zabýval i Nejvyšší správní soud, který dospěl k závěru, že veřejný zájem na zachování etických pravidel v oblasti pohřebnictví opravňuje zákonodárce k omezení ústavním pořádkem garantovaného práva podnikat (srov. NSS 2 As 40/2006).
S účinností od dne vyhlášení novely ve Sbírce zákonů, tj. od 17. srpna 2015, nesmí být reklama na provozování pohřební služby, krematoria nebo na provádění balzamace a konzervace šířena v areálu zdravotnického zařízení a zařízení sociálních služeb, adresnou formou, zejména prostřednictvím dopisů, letáků nebo elektronickou poštou, nebo v souvislosti s informováním o smrti (srov. § 6a zákona o reklamě).
Uvedenou novelou došlo k logickému odstranění omezení šíření reklamy provozovatele pohřebiště, protože jde o službu ve veřejném zájmu, nikoli o podnikání. Reklama je sdělení sloužící k podpoře podnikatelské činnosti. Komerční činností v pohřebnictví je v souladu se zákonem o pohřebnictví pouze provozování pohřební služby, krematoria a provádění balzamace a konzervace zahrnující zejména převozy lidských pozůstatků, jejich přechodné ukládání, úpravu do konečné rakve a pohřbívání, úpravy popela a jeho ukládání do uren. Šíření reklamy těchto činností na určitých místech a určitými způsoby zůstává omezeno obdobně, jako tomu bylo dosud.
Nově je kromě prostor zdravotnického zařízení a zařízení sociálních služeb zakázáno šířit reklamu i v jejich areálu jako důsledek neetického přístupu některých pohřebních služeb, které ke své propagaci využívaly různé bohoslužebné prostory, často přímo v nemocniční kapli, v zdravotnických vzdělávacích institucích a školách lokalizovaných v bezprostřední blízkosti zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb.
Reklamu na činnosti v pohřebnictví je zakázáno šířit prostřednictvím dopisů, letáků, elektronickou poštou nebo jinou adresnou formou. Z písmena b) § 6a zákona o reklamě je mj. zřejmé, že je například zcela vyloučeno rozdávání letáků propagujících určitý pohřební ústav, jeho rakve či jiné pohřební zboží v místech, kde se zdržují pozůstalí, tj. Na hřbitově, ve smuteční obřadní síni, v kostele během smutečních obřadů a podobně. Nesmí být rozesílána ani se smutečním oznámením v ustálené formě (parte), které může obsahovat název provozovatele pohřební služby a adresu jejího pracoviště určeného pro styk se zákazníky, pokud s tím vypravitel pohřbu vyslovil souhlas.
Z hlediska zákona o pohřebnictví lze říci, že zveřejňování smutečního oznámení se souhlasem vypravitele pohřbu je na webových stránkách obce nebo provozovny pohřební služby legitimní. Doporučujeme, aby písemné povolení ke zveřejnění parte zajistila pohřební služba, která upozorní zákazníka, že při uveřejnění smutečního oznámení na internetu nebudou uvedena jména pozůstalých ani přesné adresy, ale že je možné tyto údaje na internetovém parte ponechat, pokud o to vypravitel pohřbu výslovně požádá a prohlásí, že se zveřejněním pozůstalí souhlasí.
Bez znalosti vývoje právní úpravy regulace reklamy v pohřebnictví nelze pochopit další významnou změnu, kterou zmiňovaná novela přinesla zrušením explicitního omezení týkajícího se obsahu reklamy činností v pohřebnictví. Od 1. ledna 2002 do 16. srpna 2015 nebylo například povoleno uvádět cenu těchto služeb. Pokud podnikatel v pohřebnictví uvedl před účinností výše uvedené novely cenu za jednotlivé druhy pohřbů různých kategorií nebo pouze propagoval jisté "služby zdarma", porušoval zákon. Na taxativní výčet informací povolený v reklamě na činnosti v pohřebnictví, který neumožňoval podnikateli uvádět cenu, poukázaly při konzultaci dozorové orgány (např. vyjádření Krajských živnostenských úřadů Plzeňského, Zlínského a Jihočeského kraje). Omezení týkající se obsahu reklamy byla také předmětem kritiky veřejnosti. 1)
V praxi v této oblasti služeb vznikaly potíže s rozlišením hranice mezi reklamou a informační nabídkou, zvláště pro absenci definice nabídky (na rozdíl od definice reklamy). O nabídku, podle našeho názoru, šlo, jen pokud prezentace směřovala ke konkrétnímu spotřebiteli. V takovém případě musela být cena služby uvedena.
Podle stanoviska MMR je webová stránka pohřební služby umožňující zakoupit služby a produkty s uvedením jejich ceny přímo přes nákupní košík zpřístupněním ceny jiným přiměřeným způsobem, a tudíž se nejedná o reklamu. 3) Zjednodušení právní úpravy umožnilo od letošního srpna také snížit náklady na zhotovení této reklamy, resp. nutnost např. právní konzultace týkající se souladu reklamy se zákonem.
Reklama činností v pohřebnictví však musí stále splňovat obecné požadavky stanovené zákonem o reklamě, tedy zejména nesmí být v rozporu s dobrými mravy nebo nesmí sloužit k nekalým obchodním praktikám, např. uváděním nepravdivých údajů. Nadále tedy musí být slušná, čestná, pravdivá a vytvářena s vědomím odpovědnosti vůči pozůstalým i společnosti, avšak již bez taxativního stanovení jejího obsahu nebo speciálního omezení. 4) Pokud se podnikatelé rozhodnou využít uvolnění regulace a poskytnou v rámci reklamy více informací o své činnosti v pohřebnictví, napomohou spotřebitelům snížit nejen jejich náklady časové, ale často i finanční. Vzhledem k tomu, že nelze předvídat, kolik podnikatelů a jakým způsobem se rozhodne uvolnění regulace využít, není prozatím reálné dopad na spotřebitele kvantifikovat. Lze jen doufat, že rozšířením prostoru pro konkurenční boj jednotlivých subjektů nedojde v oblasti pohřebnictví k zanedbávání povinnosti dodržovat etické zásady.
Zásadní, a přitom zcela skrytou, změnu přináší novela nahrazením obecného zákazu uplatňovat v souvislosti s oznamováním úmrtí jakoukoliv reklamu. Zakázáno je pouze šíření reklamy v úvodu zmiňovaných komerčních činností v pohřebnictví. Jiná reklama, např. Na kamenické práce nebo vazbu smutečních věnců, při zveřejnění parte být tedy nově šířena může.
Zákon o pohřebnictví byl s účinností od 17. srpna 2015 změněn nepatrně, když v něm zákonodárce zrušil přestupek za reklamu činností v pohřebnictví, který byl v rozporu s § 33 tohoto zákona, tj. V § 26 odst. 1 se zrušilo dosavadní písmeno i). V návaznosti na zrušení přestupku v § 26 zákona o pohřebnictví bylo zrušeno i příslušné ustanovení o pokutě.
Tato legislativní změna neznamená, že za porušení výše citovaného § 6a zákona o reklamě není stanovena žádná správní sankce. Naopak. Šíření reklamy komerčních činností v pohřebnictví v rozporu s tímto ustanovením je správním deliktem podle zákona o reklamě (§ 8 a § 8a), kterého se mohou dopustit jak fyzické, tak právnické osoby. Maximální výše sankce za jeho spáchání je stanovena jednotně, a to 2 000 000 Kč. Porušení obecných ustanovení zákona o reklamě jsou taktéž správními delikty, za jejichž spáchání jsou stanoveny pokuty až do výše 5 000 000 Kč (nekalá obchodní praktika). Pokuta za porušení § 6a až do 2 mil. Kč byla doposud v zákoně o reklamě obsažena. Legislativní změnou došlo pouze k odstranění její duplicity obsažené v zákoně o pohřebnictví. Jedno protiprávní jednání tak již nepostihují dva zákony, navíc rozdílnou výší pokuty. Za porušení citovaného ustanovení zákona o reklamě lze fyzické osobě také uložit pokutu do 5 000 Kč v blokovém řízení, pokud bylo porušení povinnosti spolehlivě zjištěno, nestačí-li domluva a obviněný ze správního deliktu je ochoten pokutu zaplatit. Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. Pověřený pracovník orgánu dozoru je oprávněn ji nejen uložit, ale i vybrat. Použije k tomu bloků pro ukládání a vybírání pokut v blokovém řízení o přestupcích.
Nadále zůstává v platnosti, že právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Obdobně se postupuje, dojde-li k protiprávnímu jednání při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním (viz § 8b odst. 5 zákona o reklamě). Při vyměření pokuty za porušení zákona o reklamě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Tato kritéria jsou posuzována u fyzických i právnických osob a jsou stanovena také v zákoně č. 200/1990 Sb. O přestupcích.
Uvedenou novelou § 6a zákona o reklamě bylo s účinností od 17. srpna 2015 vypuštěno ustanovení obsahující taxativní výčet údajů, které může reklama komerčních činností v pohřebnictví obsahovat. Obsah a způsob šíření reklamy zůstávají nadále omezeny jen z důvodu zachování minimálních etických principů. Šíření ceníků a informací o produktech a službách provozovatelů pohřebních služeb mimo provozovnu je nejen etické, nýbrž i nutné z hlediska ochrany spotřebitele a posílení role marketingu. Pohřební služby mohou přijít s novými nápady, jak zaujmout spotřebitele, a tím omezit novodobý trend pohřbívání bez obřadu. Nedůvěra k pohřebním službám vede k nižšímu zájmu o jejich služby. Nelze podceňovat ani sociologický pohled na "reklamu smrti", prastarou zásadu "memento mori". Na tuto dílčí technickou novelu zákona o pohřebnictví navázala ministryně pro místní rozvoj zahájením prací na návrhu legislativních změn mnohem širšího rozsahu. Za tím účelem zřídila mezi-resortní pracovní skupinu, která projednává ještě citlivější otázky, než je regulace reklamy na komerční činnosti v pohřebnictví, když analyzuje dopady absence jejich efektivní kontroly a účinného dozoru na celkový stav pohřebnictví v České republice.
Kontrolní a dozorová role Ministerstva pro místní rozvoj v pohřebnictví je nabíledni i z důvodu frekvence pohřbívání. Podle evidence Ministerstva průmyslu a obchodu poskytovalo v České republice ke dni 30. června 2015 pohřební služby 606 podnikatelů v 1 534 provozovnách (včetně sjednávacích kanceláří), provozovatelů krematorií bylo evidováno 55 ve 119 provozovnách (včetně 27 budov krematorií s 54 kremačními pecemi) a jeden nelékařský poskytoval balzamace a konzervace celkem z deseti poskytovatelů. Každoročně tito podnikatelé zaopatří více než sto tisíc pohřbů.
Mgr. Tomáš Kotrlý, Th. D.
odbor regionální politiky, Ministerstvo pro místní rozvoj
Viz též fotogalerie Reklama v pohřebnictví